A je to tady. Opět období neklidného spaní, buzení se ze snů, které jsou tak hrůzostrašné, že je člověk vlastně rád, že se probudil. Ano, máte pravdu - mluvím o zkouškovém.
Minulý semestr se mi zdálo, že jsem přišel ke zkoušce ze Struktury a funkce buňky v obleku, krásně ustrojen, s kravatou - ovšem jsem si zapomněl jednu poměrně důležitou věc - košili. Vypadal jsem opravdu úchvatně, když mi ze saka lezly chlupy mé mužné hrudi a měl jsem jít na ústní. Naštěstí vše dopadlo dobře a já jsem se probudil. A ve skutečnosti to dopadlo ještě lépe - dostal jsem A.
Aby se člověk nemusel učit, udělá prakticky cokoliv, jen aby to ještě aspoň o chvíli odložil. A tak se studentské pokoje, normálně během semestru zaskládané nepořádkem, naráz mění v nejčistší místnosti v domě, internetové připojení je vytíženější než kdy jindy, protože student "musí" stahovat nové seriály, filmy, hry a podobně. Taky naráz všichni dostanou velkou chuť si jít zacvičit nebo zaběhat, i když normálně by se při slově sport jenom zděšeně otřepali.
U některých tahle snaha odkladu práce dojde tak daleko (a jistě netušíte, o kom mluvím), že se rozhodnou poprvé v životě založit si svůj vlastní internetový blog, na kterém budou popisovat své útrapy. Musím říct, že z jistého úhlu pohledu tohle vlastně bylo efektivní - odložil jsem práci o dalších 30 minut, a navíc jsem si vsugeroval pocit, že dělám něco produktivního, tvůrčího - vždyť já přece píšu literaturu pro masy, které jistě budou rády, že si mohou číst o mých pocitech.
A teď se už vážně jdu učit - i když, jak o tom tak přemýšlím, nemůžu se přece učit u stolu, na kterém je tolik věcí, prva ho poklidím, a pak na to vletím ve velkém stylu - teda až si uvařím svůj "genius tea" na podporu myšlení.
Žádné komentáře:
Okomentovat